V minulosti byli v této zemi považováni za šťastlivce ti, kdo měli obstojně vypadající a fungující automobil. Protože se na takové vozidlo čekalo obvykle dlouhé roky v pořadníku, a kdo chtěl mít auto dříve, musel pročítat inzeráty a pak se obvykle spokojit s nějakou předraženou ojetinou, která se nedala často považovat za provozuschopnou. Ale jezdila a lidé byli rádi. A kdo tehdy byli nejšťastnějšími z takových šťastlivců? Možná si to ještě pamatujete. Byli to ti, kdo měli i svou garáž. Protože ta dávala záruku nebo aspoň větší naději, že člověku někdo ono jeho auto při parkování na ulici ‚neočeše‘, což byl často ten nejjistější způsob, jak si sehnat náhradní díly, a že toto nebude podléhat povětrnostním vlivům a déle vydrží, což bylo pochopitelně v dobách nedostatku také tuze důležité.

A zatímco dnes už jsou auta, včetně těch dokonalých, lehce k sehnání, takže na ně nehledíme jako na nějakou vzácnost, úloha garáží zůstala stejně ceněná. I dnes po garáži touží snad každý z motoristů. Protože není garáží tolik, aby uspokojily všude všechny. Ale i zde se něco změnilo. Když už někdo touží po garáži, touží pochopitelně po něčem lepším. I garáže, které jsou stejné jako za dávných dob socialismu, sice splní svůj účel, ale lidé jdoucí s dobou už je chtějí mít vylepšené. Tedy chtějí mít ty, u nichž se jim otvírají a zavírají vrata sama.

Tedy touží po těch, u nichž zajišťují otevírání vrat pohony Hormann. Protože kdo má garáž s takovými vraty, ten si ji může otevřít i pouhým jediným stisknutím tlačítka na dálkovém ovladači, aniž by musel opustit vozidlo. Což je pochopitelně náramně pohodlné řešení, které leckomu dokáže zpříjemnit život třeba za panujícího špatného počasí. Někdo chce mít takový pohon připojený na elektrické vedení, ale ani to není nezbytné, i solární varianta se našincům nabízí. A co je nejlepší? Že není problém takový pohon sehnat.